V kořenech je síla

Po spoustě a spoustě dotazů a mailů od vás jsem se rozhodla napsat článek o kořenech lopuchu.Je to zvláštní,že až tak moc lidí se zajímá o moji výrobu  tinktur a olejů.Přáli jste si popis z lopuchového kořene,tak ho máte mít.

Včerejší procházka k rybníku byla tak trochu horolezecký výkon.

Já měla batoh a igelitku a manža motyčku a malý rýč.
Já s radostí a očekáváním,že donesu domů pár kořínků a on s naštvaností sobě vlastní,jsme se vydali podél hráze.Člověk by neřekl....když jsem byla malá (menší)....mladší :-),tak jsem o lopuchy zakopávala,utírala si s nimi zadek a nadávala na bodláky a kopřivy,kde se dalo. Včera jsem nebyla schopná (věřte,nebo ne),najít jediný lopuch. I tak jsme se vypravili do hor (obrazně řečeno).
Na takové tůry jsem nebyla připravená,ale vyplatilo se. Na jedné ze skalek jsem narazila na palouček s houbami,což mě ani tak nepotěšilo,jako to,že jsem kousek dál konečně uviděla pár zralých cca 2 letých lopuších listů.Vymanila jsem se z područí svého milého a utíkala do plevelnatého prostoru.
To jsem ještě nevěděla,jako budu nadávat i já.
Lopatka ve tvaru malého rýče se mi zlomila,blato všude,kam jsem se podívala,na rukou mi zasychalo (a to z duše nesnáším suché ruce,vlasy,pleť...)
Nakonec jsem chtě nechtě musela použít motyčku a jako babička ,která vykopávala s dědečkem řepu na poli,jsem se tasila ťát :-)

Výsledek: Ale jo...pár kořínků jsem přece jen vyhrabala.Je zvláštní,že tento "plevel" jsem hledala hodinu.

 Na tinkturu na vlasy (a vnitřně) je zapotřebí:

• 60 a více procentní lihovina (pokud chcete používat vnitřně,stačí 40% a pár kapek denně)
• pár kousků (nebo jeden velký) kořene lopuchu
• sklenice a víčko
• trpělivost a víra,že v dnešní době najdete kousek bodláku

Kořen řádně omyjeme,aby se nám nedostaly zbytky hlíny do tinktury.
Do vysterilizované sklenice nakrájíme kořeny,zalejeme potřebným alkoholem a necháme 2 měsíce - minimálně - na světlém a teplém místě. Alkohol jako jediný vytáhne skoro všechno z bylin,kořenů a kůr.Ne,že by oleje,či voda neuměla to samé,ale alkohol je přece jen silnější.
Po této době scedíme přes jemné plátýnko do tmavé skleničky a uchováváme v tmavém prostředí,můžeme,ale nemusíme v chladu.
Používáme s radostí a láskou a hlavně rozmyslem a vědomím,že nás to stálo nejen velký kus práce,zlomený rýč a  zdravou pěší tůru,ale i kousek mého špagátku nervů.
To je vše přátelé.

pozn.
Pro vnitřní užívání doporučuji 2x denně 15-20 kapek na lačno (samozřejmě ne před jízdou,nebo jiným důležitým úkonem,jako je návštěva rodičů,cesta do práce,sex ...).

Cestou jsem si utrhla trs jitrocele a protože začíná zima a mlhy s chladem jsou už skoro všude,zbytek slivovice jsem obětovala na tinkturu proti kašli z jitrocele.
Postup je stejný,jen místo lopuchového kořene zalejeme jitrocelové listy.To dá rozum.

S čekankou

Trochu jsem tinkturu ochutila i cikorkou (čekankou obecnou).Je přímo nabitá inulínem.Inulín je polysacharid, který u rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých nahrazuje škrob jako zásobní látku.Mám vyčteno z nového herbáře od Petra Ondřeje Mathiolliho (už jej mám doma.:-),takže jsem zase strašně chytrá. 
Jde o jemný bílý prášek, chuťově působí sladce (něco jako stévie),ale neštěpí se amylázou, takže živočišný organismus ho neumí využít. Ve střevě se tedy chová jako rozpustná vláknina. Protože bakteriální enzymy ho dokáží rozštěpit, inulin je zdrojem energie pro symbiotické střevní bakterie, má prebiotický efekt.Inulín obsahuje také topinambur,ale bohužel ....k dispozici mám jen čekanku.

Jako informační embargo jsem se snad trefila do vámi požadovaných dotazů.Mějte se moc hezky. L.