Královna léčivých bylin.Mé druhé oblíbené "káčko" 

Kopřiva dvoudomá je jedinečná léčivá rostlina s velmi širokými možnostmi využití. Používá se v léčitelství k léčbě mnoha nemocí (ve formě nálevu, odvaru z kořene, tinktury, oleje, šťávy z čerstvé rostliny nebo se i přímo přikládají čerstvé listy), skvělá je taky jako kosmetický prostředek, využití má i v kuchyni. Podívejme se na tuto rostlinu trochu blíže a na všechno, co dokáže. Kopřiva dvoudomá  je nejrozšířenější kopřivou v našich zeměpisných šířkách, patří mezi vyšší dvouděložné rostliny. Najdeme ji po celém území České republiky ve všech nadmořských výškách, vytváří husté souvislé porosty. Roste ve vlhkých lesích, v příkopech kolem cest, na loukách, kolem plotů, na zahrádkách i na sídlištích. Obvykle dorůstá výšky půl metru až metr a půl, v zemi má plazivý nažloutlý oddenek, který se taktéž využívá l léčebným účelům, hlavní využití však mají listy. Kopřiva kvete od června do října, poté se objeví plody ve formě nažek. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky, které obsahují histamin dráždící kůži a acetylcholin na vyvolání pocitu pálení.Co vlastně je na této krásce tak léčivého? Zjednodušeně řečeno je sama sobě lékařem.Hodně dobrá je kniha od Jamese Wonga "Vypěstujte si vlastní léky",která popisuje různé bylinky a hlavně v sobě má spoustu krásný a užitečných receptů,které moc ráda používám i na sobě.Máte ji doma i vy? 

Co obsahují listy kopřivy? - V listech kopřivy najdeme ze zdraví prospěšných látek chlorofyl, minerály (hlavně hořčík), flavonidy, karotenoidy, vitamíny (zejména B1, B2, B6 a C), glukoniny, třísloviny, kyselinu křemičitou, mravenčí, octovou a moc,moc dalšího.

Kdy a jak kopřivu sbírat? - Kopřivu můžeme sbírat od jara do září, nejlepší je to však pouze do konce května, kdy jsou léčebné účinky vyšší a naopak rostlina neobsahuje tolik dusičnanů. Sbírají se zejména listy a nať, méně často pak oddenky nebo květy. Sbíráme samozřejmě rostliny, které se nacházejí v přírodě, tedy co nejdál od frekventovaných silnic a továren. K trhání raději používáme rukavice, abychom se o mladé lístky nepopálili.

Jak sušit? - Začít kopřivu sušit je nutné co nejrychleji po jejím sběru, aby si zachovala svou původní zelenou barvu. Sušíme buďto přirozeně v polostínu s dostatkem čerstvého vzduchu, nebo uměle (teplota však nesmí přesáhnout 60 °C), celkově by sušení mělo být rychlé. Sušením dojde k odstranění případných toxických látek, které se mohou vyskytovat v mladších rostlinách.

Kopřiva pomáhá léčit:

• revmatismus
• záněty
• chudokrevnost a různé choroby krve (čistí krev)
• lehčí formy cukrovky bez nutnosti užívání inzulinu (snižuje hladinu cukru v krvi)
• průjmy, plynatost a další problémy s trávením
• virózy (zejména chřipku)
• bronchiální astma
• problémy s vaječníky a slinivkou
• onemocnění jater, ledvin a žlučníku
• bolesti hlavy
• pořezání a odřeniny (zastavuje krvácení, působí protizánětlivě a následně pomáhá rány léčit)
• alergie
• ekzémy
• vypadávání vlasů
• sníženou plodnost u mužů 
• působí dezodoračně
• povzbuzuje metabolismus
• zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů
• podporuje tvorbu mateřského mléka. 

Kopřiva jako přírodní lék. - Již jsme se dozvěděli, jaké zázraky kopřiva zmůže, dobré je však vědět také to, jak do sebe účinné látky z kopřivy dostat. Nejčastěji se asi setkáme s kopřivovými čaji. Ty se doporučují pít po šálku třikrát denně, ke zmírnění mnoha obtíží a to především při alergiích, ekzémech či silném krvácení, které chceme pozastavit. Z čaje se dají rovněž připravit i obklady, ideální na přikládání na bolestivé klouby. Úleva se brzy dostaví. Kromě listů lze užívat i výtažek z kořene. Kopřivu lze konzumovat také čerstvou a to především její mladé zelené výhonky. Připravit z nich můžeme lahodný salát, či je tepelně upravit. 

Nálev a odvar z listů. - Nejčastěji užíváme kopřivu ve formě nálevu (čaje) nebo odvaru z listů. Na šálek vody používáme lžičku sušené kopřivy. Varem se zničí případné toxické látky a je tedy možné kopřivu dlouhodobě užívat bez jakéhokoli nebezpečí a vedlejších účinků. Pít kopřivový čaj se doporučuje při všech výše zmíněných zdravotních problémech, je taktéž velice vhodný pro celkovou jarní očistnou kúru. Čaj pijeme nejlépe jeden šálek ráno nalačno, během dne pak můžeme vypít další šálek nebo dva. Pokud někomu chuť kopřivy nevyhovuje, může nálev vylepšit trochou heřmánku nebo máty, případně dosladit malým množstvím medu. Nálev či odvar je možné si připravit z vlastně natrhané a usušené kopřivy, stejně tak si můžeme již připravenou kopřivu na čaj koupit v lékárně nebo obchodě se zdravou výživou.

Odvar z kořene - Odvar můžeme vyrobit také z kořene kopřivy, používáme ho na pročištění žaludku a plic. Jednu lžičku nastrouhaného kořeně vaříme v půl litru vody po dobu 10 minut a pijeme po malých doušcích dvakrát denně.

Tinktura - Další možností je použití kopřivové tinktury. Ta se užívá jak vnitřně (zejména při různých onemocněních trávící a dýchací soustavy), tak zevně (na popáleniny a rány, pro masáž pokožky hlavy při padání vlasů nebo výskytu lupů). Tinkturu si můžeme zakoupit, ale i sami vyrobit. Jak na to? Lžíci řezaných listů kopřivy zalijeme třemi lžícemi 45% lihu, přelijeme do dobře uzavíratelné nádoby a necháme stát na světlém a teplém místě po dobu 14 dní, poté můžeme užívat.

Čerstvé listy - Čerstvou kopřivu přikládáme na tělo při zánětech nervů rukou a nohou, při bolestech kříže, padoucnici a mrtvici.

Šťáva z listů  - Šťávu z čerstvých kopřiv využijeme při žloutence, průjmech, hemeroidech a kopřivce.

Koupel z kopřiv - Koupele z kopřivy nám pomohou proti zužování cév na nohou i v oblasti srdce, taktéž zmírní bolest páteře. 

Kopřiva na vlasy - Když se vysloví spojení kopřiva a kosmetika, každý si jistě vybaví kopřivový šampon, který můžeme zakoupit v podstatě v každé drogerii. Ne každý kopřivový šampon však doopravdy kopřivu obsahuje, dávejte si tedy při nákupu pozor. Jistotou jsou přírodní šampóny kvalitních značek.

Pokud máme lupy nebo nám vypadávají vlasy, je nejlepší sáhnout po kopřivové tinktuře (viz výše). Pokud budeme tinkturou pravidelně masírovat pokožku hlavy (nejlépe každý den), dojde k odstranění lupů a vlasy budou méně padat.
Vlasy je taktéž možné oplachovat nálevem nebo odvarem z listů, z čerstvých i sušených. Nejenže vlasy přestanou tolik padat, ale také budou krásné, pevné, lesklé a hebké na dotek.
Účinná je také vlasová voda, kterou si opět můžeme jak zakoupit hotovou, tak si ji sami připravit. Jednu hrst nařezané sušené kopřivy přelijeme litrem vroucí vody, vmícháme lžíci vinného octa a necháme deset minut stát. Účinky jsou stejné jako u tinktury nebo čistého nálevu. Tato vlasová voda vydrží tři dny, poté je potřeba připravit novou. Aby byla kúra opravdu účinná, měla by se používat po dobu 14 dnů. Světlé vlasy navíc mohou touto kúrou o něco ztmavnout, tmavé vlasy si zachovají svou původní barvu, pouze budou lesklejší.

Kopřiva na pleť  - Kopřiva je také výborná na pleť, pomáhá ke zdravému a krásnému vzhledu, využít ji můžeme více způsoby.

Jednou z možností je vyrobit si kopřivovou pleťovou masku, která prospívá zejména suché pokožce. Šťávu z čerstvých kopřiv smícháme s medem, naneseme na obličej a dekolt, necháme působit 20 minut a poté opláchneme vlažnou vodou.

Na pleť trpící akné je taktéž vhodná kopřiva. Obličej pravidelně omýváme vlažným odvarem z listů kopřivy. Proti akné je zároveň dobré doplnit toto omývání pleti i pitím čaje.

Kopřiva v kuchyni

Polévky a saláty

Bohaté je i gastronomické využití kopřivy. Čerstvé listy, avšak tepelně upravené, aby zmizela palčivost, se používají zejména do jarních salátů a polévek zejména v kombinaci s dalšími jarními bylinkami a zeleninou (sedmikrásky, pampelišky, jahodové lístky, špenát, petrželka, pažitka a jarní cibulka). V polévkách se tyto bylinky velice dobře kombinují s bramborami, kořenovou zeleninou a zakysanou smetanou, případně žloutky. Množství bylinek je vždy na vlastním uvážení podle individuální chuti. Kopřiva se skvěle hodí i do kapustové nebo dýňové polévky. Nejjednodušší, avšak také velmi chutnou kopřivovou polévku získáme pouhým povařením kopřiv, posolením, rozklepnutím vajíčka a přidáním rozetřeného česneku.

Špenát a kopřivový „špenát“

Lístky kopřivy můžeme přimíchat také do dušeného špenátu, čímž vznikne velmi zdravý kopřivový špenát. Dušený „špenát“ však můžeme uvařit i čistě jen z kopřiv bez použití skutečného špenátu. Listy nejprve spaříme a poté vaříme alespoň dvacet minut, následně rozmixujeme a dochucujeme jako skutečný špenát podle vlastních zvyklostí.

Velikonoční nádivka

Dále se nasekané kopřivové listy dávají do nádivek, chybět by neměla zejména v nádivce velikonoční. Tu připravíme z půl kila libového uzeného bůčku, osmi rohlíků, šesti vajec, hrnek mléka, kopřivy, pažitky, petrželky, soli a pepře. Rohlíky nakrájíme na kostičky, přelijeme mlékem a necháme nasáknout. Poté přidáme kostičky uzeného bůčku, žloutky, koření a nasekané bylinky. Důkladně promícháme a nadlehčíme sněhem z bílků. Pečeme v pekáčku vymazaném sádlem a vysypaném strouhankou.

Místo pažitky a petrželky

Najemno nasekanou kopřivu můžeme též přidat všude tam, kde bychom jinak použili petrželovou nať nebo pažitku, tedy například do pomazánek nebo na zdobení jídel.

Rýže a brambory

Skvěle se hodí i na dochucení vařené rýže nebo bramborové kaše, chuť těchto jídel ještě vylepšíme vmícháním bílého jogurtu. Takovouto rýži skvěle doplní zpěněná cibulka a sladká paprika.

Gratinovaná kopřiva

Na závěr ještě recept na gratinovanou kopřivu. Potřebovat budeme dvě kila kopřivových listů, půl litru mléka, 50 g strouhaného sýra a stejné množství másla, lžíci hladké mouky, strouhanku, sůl, pepř a muškátový oříšek. Omyté kopřivy povaříme 5 min v osolené vodě, v sítku propláchneme studenou vodou, necháme okapat a nadrobno nakrájíme. Z másla a mouky vytvoříme jíšku, zalijeme mlékem a okořeníme. Vaříme za stálého míchání do zhoustnutí (asi 10 min), poté přidáme polovinu strouhaného sýra. Vmícháme kopřivy a vše nalijeme do vymazaného pekáčku. Zbytek sýra smícháme s trochou strouhanky a posypeme směs. Zapékáme na 180 °C po dobu 20 min.

Patříte mezi ty, kteří si berou léky a antibiotika až ve chvíli, kdy už není jiného zbytí? Dáváte přednost alternativním způsobům léčby a především pak síle přírody? Dobře děláte! Příroda je totiž mocná čarodějka a s pomocí léčivých rostlin dokáže přímo divy. Nevěříte? Tak si zkuste nějakou tu bylinku nebo léčivku také sami vypěstovat,nebo natrhat.

 Koneckonců vyzkoušejte si jeden recept třeba hned…